Vyzkoušel jsem: Beyond Burger

O společnosti Beyond Meat jsem donedávna četl jen na stránkách Forbesu. Věděl jsem, že je to progresivní společnost z Kalifornie, která vyrábí maso z rostlin a že má skutečně chutnat a vypadat jako opravdové maso. Ačkoli vyrábí potraviny, je to především high-tech firma, která na výrobu svých produktů používá vědecké postupy. Tak třeba bílkoviny dodá Beyond masu hrách a červenou barvu masa (krve) zase červená řepa. Všechno je to hezky poskládané dohromady a má to tu správnou strukturu, aby to na jazyku nejen chutnalo jako maso, ale také jste měli opravdu pocit, že skutečně “žvýkáte” maso. Prostě sci-fi 🙂

Pokud jste masožravec, možná si říkáte, proč vyrábět maso z rostlin, když přece máme maso ze zvířat? Má to dva hlavní důvody. Za prvé, výroba masa silně zatěžuje životní prostředí – spotřebovává obrovské množství vody, produkuje značné množství skleníkových plynů (především metan, který krávy prdí a který je zhruba 35x účinnější skleníkový plyn než CO2) a na živočišnou výrobu pro celé lidstvo je potřeba zhruba 1/4 celého povrchu zemské souše, která neni pokrytá ledem (především pole na pěstování krmiva a pastviny). A za druhé je to samozřejmě snaha omezit utrpení hospodářských zvířat, která mají často velmi krátký a velmi smutný život. A to přece nechceme, ne? 🙂

Beyond Meat na svých webových stránkách uvádí, že podle studie University of Michigan se při výrobě Beyond Burgeru oproti klasickému hovězímu hamburgeru spotřebuje o 99 % méně vody, je potřeba o 93 % menší zemědělská plocha, vyprodukuje se o 90 % méně skleníkových plynů a spotřebuje o 46 % méně energie. A samozřejmě proti klasickému burgeru se na výrobu Beyond Burgeru usmrtí o 100 % méně zvířat, protože na jeho výrobu žádná zvířata nejsou potřeba.

Jako vegetarián, kterému burgery občas chybí jsem chtěl Beyond Burger vyzkoušet. Ale zatím se v Česku neprodávaly. Už to ale tak není. Beyond Meat začala prodávat své hamburgery v Evropě a k dostání jsou už i u nás. Zatím se dají koupit třeba v on-line obchodě s potravinami Rohlík anebo se prodávají v Makru. Tam jsem si ho jel koupit a nakonec z toho bylo docela dobrodrůžo 🙂

 

Cesta Beyond Burgeru z Kalifornie až na můj talíř

Jel jsem si ho v Praze koupit do Makra na Černý Most, protože to mám z domova asi 10 minut autem a podle webových stránek Makra jich tam měli mít 6 kusů. Neměli ani jeden! Tak jsem zariskoval a vydal se do jejich prodejny v Průhonicích, kde měli mít ještě tři kusy. Ujel jsem autem dalších 20 km jenom proto, abych si přivezl veganské hamburgery dovážené lodí přes oceán. Jsem si plně vědom, že jsem tímto spáchal enviromentální zločin!

Jsme přesvědčen o tom, že Beyond Meat, Impossible Foods a další společnosti, které vyrábějí veganské “maso” ho jednou budou vyrábět i tady v Evropě a tudíž jeho doprava k nám na talíř tak bude mnohem méně zatěžovat životní prostředí.

Ještě předtím, než budu elektronicky ukamenován v internetových diskuzích za to, že jsem si sice koupil veganský burger, ale nechal jsem si ho dovést obří nákladní lodí spalující mazut na vzdálenost 15 000 km, urazil jen kvůli němu trasu 64 km autem na benzín a ještě kvůli tomu zaneřádil planetu plastovým obalem, ve kterém jsou burgery uloženy, dovolte mi sdělit, že mi jde především o představení veganského chutnám-jako-maso hamburgeru jako konceptu. Ale když už jsem se onoho environmentálního zločinu dopustil, alespoň jsem spočítal, jak moc jsem planetu tímto zaneřádil.

Doprava nákladní lodí přes dva oceány na námořní trase El Segundo (US/CA) – Rotterdam (EU/NL)

https://www.searates.com/services/distances-time/

Beyond Meat vyrábí své burgery v Kalifornii a do Evropy je vozí lodí přes oceán do přístavu v Rotterdamu. Tato trasa je dlouhá přesně 14 420 km a ještě k tomu jsou námořní nákladní lodě opravdu velkým zdrojem znečištění a skleníkových plynů. Podle údajů vyprodukuje taková nákladní loď 10-40 g CO2 na jeden kilometr na jednu tunu nákladu. Vzhledem k obrovské délce trasy téměř 15 tisíc kilometrů jsem očekával, že emise z přepravy burgerů přes oceán budou opravdu velké. Tak jsem začal počítat a konzervativně jsem použil horní hranici emisí 40 g/km/t. Jedno balení hamburgerů váží 1 135 g, takže emise na 1 km jsou 0,0454 g CO2 (1 135 g / 1 t x 40 g x 14 420 km). Na trase 14 420 km jsou celkové emise na dopravu přes Pacifik, Panamský průplav a Atlantik překvapivě pouze 655 g. Výsledek mě překvapil, čekal jsem mnohem více. Je třeba férově poznamenat, že lodní doprava má sice relativně nízké emise CO2, ale za to má velmi vysoké emise oxidů síry, sází a prachových částic. Ty ale ke změně klimatu přispívají v mnohem menší míře než CO2. Ještě doplním emise CO2 vypuštěné během přepravy z Rotterdamu do Prahy kamionem (zhruba 900 km). Na jednu tunu nákladní dopravy kamionem se vyprodukuje 50-150 g CO2 na kilometr trasy. Opět použiju horní hranici intervalu a dostanu se na 153 g (1 135 g / 1 t x 150 g x 900 km). Celkově tedy přeprava jednoho balení Beyond Burgeru z místa výroby v Kalifornii na místo prodeje v Česku vyjde na 808 g CO2.

Přeprava osobním autem přes dva obchoďáky na silniční  trase Praha Vysočany – Černý Most – Průhonice a zpět

Dobrá, podíváme se i na to, kolik emisí CO2 planetu stála moje cesta autem do Makra, pak do druhého Makra a zpět. Podle technického průkazu vyprodukuje moje benzínová Octavia při jízdě po městě 185 g CO2/km (no, je to auto z koncernu VW, takže kdo ví, jestli ten údaj není cinklý ála Dieselgate 😉 ). Můj trip po pražských Makrech byl dlouhý 64 km a tudíž se během něj vytvořilo neuvěřitelných 11 840 g CO2 (185 g x 64 km). Do dneška nemůžu uvěřit tomu, že 14 420 km cesta lodí vytvořila jen 655 g a 64 km cesta autem 11 840 g CO2. Prosím přepočítejte to po mě a kdo najdete chybu, máte u mě hamburger 😉 Ačkoli mně ta čísla doslova vyrazila dech, v podstatě jsou velmi logická. Nákladní loď je stavěná na to, aby uvezla co největší objem nákladu za co nejmenší finanční náklady (tedy i spotřebu paliva). Zatímco osobní auto je takový motorizovaný trůn pro přepravu líných člověků a vůbec není určené na přepravu nákladu. Na transport balíčku, který váží lehce přes kilo musím rozpohybovat 1,5 tunovou železnou krávu. Proto je při vykonávání takové činnosti auto takhle obrovsky neefektivní. O to větší smysl mi teď dávají služby jako rohlik.cz pro dovážku nákupu potravin až do domu oproti cestě vlastním autem na nákup (samozřejmě nejekologičtějším způsobem nákupu je dojít si nakoupit pěšky anebo zajet si na nákup na kole).

Když to tedy srovnám, tak plavba mých hambáčů přes půl světa a jejich cesta kamionem přes půl Evropy (celkem 15 320 km námořní a dálniční trasy) vyprodukovaly dohromady 808 g CO2. A pak můj výlet autíčkem přes půl Prahy (celkem 64 km jízdy okořeněných uzavřenou silnicí, objížďkou a 8minutovým čekáním na železničním přejezdu před čoudícím maďarským autobusem) vyprodukoval 11 840 g. Je to téměř 15x tolik na 225x kratší trase. Co k tomu dodat, po famózním výkonu lodě a kamionu v minimální produkci emisí CO2 mi celý výsledek naprosto zkazila Honzíkova stupidní cesta 😀 Celkový výsledek dopravy hamburgerů je 12 648 g CO2.

Ušetřené emise CO2 ve srovnání s hovězím hamburgerem

Na produkci jednoho kilogramu hovězího masa se vyprodukuje 13 300 g ekvivalentu CO2 (v případě produkce hovězího masa vznikají i jiné skleníkové plyny, např. metan, který má asi 35x silnější efekt než CO2). Na 1 135 g hamburgerů z hovězího masa se tedy vyprodukuje 15 096 g CO2. Abych byl opět fér, měl bych do celkové uhlíkové pozice započítat i emise CO2 při výrobě Beyond Burgerů. Tyto údaje ale nemám k dispozici, tak je odhadnu pomocí emisí na výrobu hrachu, který je hlavní složkou Beyond Burgeru a navíc hrách má největší uhlíkovou stopu ze všech druhů zeleniny. Výroba, resp. vypěstování, 1 g hrachu vytvoří 4 g emisí CO2. Na výrobu 1 135 g balení mých hambáčů tedy vzniklo 4 540 g CO2. Beyond Burger tedy oproti hovězímu hamburgeru ušetřil 10 554 g CO2.

Celková bilance CO2: Beyond Burger vs. hovězí burger

Nyní si můžeme srovnat celou uhlíkovou bilanci Beyond Burgeru oproti klasickému hovězímu burgeru. Abych dal obyčejnému hambáči šanci a “nefér” výhodu, nezapočítám mu vůbec žádné emise z dopravy, ale Beyond Burgeru je započítám všechny, protože Beyond Burger se vozí na zaoceánském parníku a chudák obyč burger tenhle luxus nemá.

Tady je výsledek:
+2 094 g CO2

A teď ještě jednou, ale bez Honzíkovy stupidní cesty, která výsledek značně zkreslila:
-9 746 g CO2

V emisích skleníkových plynů je jednoznačným vítězem Beyond Burger, vo tom žádná 😉 A jak se mu bude dařit v další, neméně důležité disciplíně – chuti?

Pojďme ho ochutnat 😉

Balení Beyond Burgeru obsahuje 10 hluboce zmrazených rostlinných “hovězích” hamburgerů, které vypadají úplně stejně jako běžné hambáče. Jsou zabaleny v plastovém pytlíku, takže tady má Beyond Meat prostor pro zlepšení a jsem přesvědčen, že jako progresivní firma s velkou odpovědností k životnímu prostředí časem přijdou s udržitelnější alternativou balení. Na první pohled mě na nich zaujalo, že syrové vypadají jako klasické hamburgery, mají růžovo-červenou barvu a jsou i cítit podobně jako maso. A jsou tlustší než bych čekal. Byl jsem zvědavý, jestli se řádně propečou i zevnitř.

Jak se Beyond Burger připravuje

Podle návodu je jejich příprava velmi jednoduchá. Nejdřív je musíte vyndat z obalu a nechat rozmrznout, ideálně přes noc v lednici. Některé instrukce do češtiny přeloženého návodu na mě ale působily poněkud zmateně: Rozmrazování placiček v jedné vrstvě na podšívce a zabalené liště v chladničce přes noc. Ivánku, kamaráde, tos řek fakt hezky. Akorát jsem tomu ani za mák nerozuměl. Tak jsem prostě ty burgery dal do plastové krabičky a nechal je přes noc v lednici rozmrznout. Měl jsem trochu obavu, zda se bez podšívky a zabalené lišty nerozmočí. A druhý den byly krásně rozmrzlé a ani trochu se nerozmočily. Návody je občas třeba nebrat úplně vážně, zvlášť jejich nepovedené překlady. Burgery se grilují stejně jako ty klasické. Podle návodu 3 minuty z každé strany. Na elektrickém grilu jsem je nechal grilovat o něco déle, až krásně zhnědly. Úplně stejně jako byste čekali od těch klasických. A krásně voněly 😉

A jak vlastně Beyond Burger chutnal?

Když jsem se poprvé do Beyond Burgeru zakousnul, vydal jsem ze sebe něco jako: “Ty vole, tohle je fakt maso!”. Moje chuťová zkušenost může být ovlivněná tím, že jsem už dva roky maso nejedl. Ale chuť burgeru se nedá jen tak zapomenout a Beyond Burger fakt chutná jako pravý burger. Anebo je mu minimálně velmi blízko, každý to může hodnotit trochu jinak.

Moje obava z jeho tloušťky a tím pádem nedodělaného vnitřku se nenaplnila. Beyond Burger byl zevnitř skvěle udělaný a na povrchu krásně propečený. Grilováním se jeho tloušťka o něco zmenšila, takže hotový vypadal jako kterýkoliv jiný burger. Asi byste nepoznali, že je z hrachu a červené řepy 😉 Když jsem z něj kousek ujedl, byl krásně vidět kontrast mezi jeho nahnědlým okrajem a narůžovělým středem.

Beyond Burger na grilu

Struktura hrašího masa velmi silně připomíná klasické mleté maso. Jsou v něm malé, nepravidelné, trhané kousky různých odstínů červené a růžové, aby Beyond Burger nejen chutí, ale i vzhledem a pocitem při kousání a žvýkání působil stejně jako hovězí hamburger. V Kalifornii odvedli zatraceně dobrou práci!

Beyond Burger na talíři

Závěrečné zhodnocení

Maso z rostlin je podle mě rozhodně cesta do udržitelné budoucnosti. A Beyond Meat rozhodně vykročili správným směrem. Na chuti, nutriční hodnotě a celkovém požitku z konzumace Beyond Burgeru už podle mě není moc co zlepšovat. Je téměř dokonalý! Hlavní překážku ale zatím vidím v jeho ceně. Jeho cena ve velkoobchodě (Makro) je stále celkem vysokých 62 Kč za jednu placku. V maloobchodě (Rohlík) dokonce 80 Kč a to je pro běžného spotřebitele stále hodně. Věřím, že nebude trvat dlouho a cena Beyond Burgeru se díky úsporám z rozsahu rostoucí výroby sníží na konkurenceschopnou úroveň. A jednou dokonce i pod cenovou úroveň “opravdových” hamburgerů. A pak se z rostlinného burgeru stane naprostý mainstream. Věřím tomu, že do konce 21. století bude většina lidstva na převážně rostlinné stravě. Inovace jako Beyond Burger tento proces velmi urychlí. Místo v mojí lednici a na mém talíři má jisté 😉

Beyond Burger: dobrou chuť!

Komentáře