Zelená elektřina – blbost, nebo to přece jen dává smysl?

 

Rozhodl jsem se změnit dodavatele energie. A důvodem pro mě tentokrát nebyla cena. Chci, aby mi do zásuvky tekly zelené ampéry a volty 🙂 Dnes už zelenou elektřinu nabízí řada dodavatelů. V Praze je to např. největší distributor elektrické energie PRE, na Jižní Moravě zase E.ON, ale jsou tu i menší poskytovatelé jako je třeba firma Nano Energies. Ta kupuje 100% čistou elektřinu do malých českých a moravských výrobců.

Fyzika vs. ekonomie

Nejdřív jsem si ale musel zodpovědět základní otázku: jak se ta zelená elektřina dostane do naší zásuvky, když dráty jsou jen jedny?? Zásadní výtkou proti zelené energii ze sítě je totiž to, že je to úplná blbost. Elektrony, které tečou rozvodnou sítí až do vaší zásuvky, nelze rozlišit podle toho, zda je vyrobí solární panel, větrná turbína, anebo uhelná elektrárna či atomový reaktor. I když si zaplatíte za zelený tarif, klidně se do vaší zásuvky může dostat elektrický proud vyrobený v Prunéřově (uhelná elektrárna) nebo v Temelíně (jaderná elektrárna). Elektrony fakt nejde uhlídat podle toho, jak se do sítě dostaly. Fyzikálně je tento argument zcela správný. Zdá se, že jsou všichni ekologové a snílci o lepším světě poraženi tvrdými vědeckými fakty. Ale neházejme ještě flintu do žita. Podíváme se, co si o zelené energii myslí ekonomie.

Příběh Zlaťákova

Povím vám jeden příběh. Kdysi dávno bylo jedno městečko a jmenovalo se Zlaťákov. V tomto městečku byla jediná mincovna na ražbu zlatých mincí široko daleko. Mincovna vykupovala zlato od kohokoli, kdo do Zlaťákova přišel. Většinu zlata ale dodávala do mincovny královská těžební společnost Česká extrakce zlata (ČEZ), která ho těžila ve Zlatavých horách pumpováním kyseliny sírové do země. A malou část zlata (asi 10 %) přinesli do mincovny drobní dodavatelé, většinou ve formě zlatých zrníček, které nalezli v řece Zlatnici starodávným způsobem přebírání říčního písku. V mincovně se všechno zlato, nehledě na způsob jeho těžby, roztavilo v jednom kotli a vyrazily se z něj mince. Ten, kdo zlato do mincovny přinesl a nechal si z něj vyrazit mince, za to zaplatil mincovně poplatek (tzv. ražebné). Za jednu unci doneseného surového zlata pak dostal vyraženou jednouncovou zlatou minci.

Jednu minci si chtěl v mincovně koupit i pan Zelený. Nelíbilo se mu ale, že těžba zlata kyselinou sírovou ve Zlatavých horách nenávratně ničí okolní lesy. Rozhodl se, že si tentokrát raději koupí minci ze zlata, které se těží šetrnějším způsobem. Domluvil se tedy s místním zlatokopem Jáchymem, který zlato získával přebíráním písku z řeky Zlatnice, že mu prodá jednu unci zlatých zrníček. Ty pak Jáchym donesl do mincovny, kde je smíchali s ostatním zlatem, které roztavili a vyrazili z něj hromadu mincí. Jednu z nich pak dostal pan Zelený.

Pravděpodobně atomy zlata, ze kterých byla jeho unce vyrobena, nepocházely ze zlatých zrníček, které našel v řece Jáchym. Z fyzikálního hlediska byla jeho mince z 90 % vyrobena ze zlata vytěženého kyselinou sírovou ve Zlatavých horách. Vzhledem k tomu, že v Zlaťákově byla jen jedna mincovna, kde se razily mince, to ani jinak nešlo. Podstatné ale bylo, že si pan Zelený koupil jednu unci zlata od Jáchyma a tím zvýšil poptávku po šetrně vytěženém zlatě právě o jednu minci. A zároveň snížil poptávku po zlatě vytěženém kyselinou sírovou také o jednu minci. Jeden pan Zelený by asi se svoji jednou mincí zásadně nezměnil celkovou poptávku ve prospěch šetrně těženého zlata.

Představte si ale, že by se stejně jako pan Zelený zachovala polovina obyvatel Zlaťákova. Pak by poptávka po zlatě vytěženém kyselinou sírovou klesla o polovinu a společnost ČEZ by musela omezit těžbu zlata kyselinou sírovou také o polovinu. A naopak malí dodavatelé zlata jako Jáchym by zvýšili svoji nabídku zlata tak, aby novou poptávku po šetrně vytěženém zlatu pokryli.

No a teď si jen místo zlata dosaďte elektřinu, místo Zlaťákova celé Česko, místo mincovny společnost ČEPS (Česká energetická přenosová soustava), místo ražebného poplatek za distribuci, místo ČEZ (Česká extrakce zlata) třeba ČEZ (České energetické závody) 😉 , místo těžby zlata kyselinou sírovou výrobu elektřiny v uhelných a atomových elektrárnách, místo těžby zlata přebíráním písku z řeky výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, místo Jáchyma třeba společnost Nano Energies a místo pana Zeleného sebe 🙂

Jak a proč jsem si vybral dodavatele zelené elektřiny

A proč jsem si vlastně vybral zelenou elektřinu od Nano Energies a ne třeba od PRE, která také nabízí zelený tarif? Především proto, že Nano Energies nic jiného než zelenou elektřinu neprodává. A dělají to proto, že zelené a obnovitelné energii věří. Zatímco PRE je standardní korporace, která si jen všimla, že lidé začínají poptávat zelenou energii, tak jí začala nabízet, aby neztratila podíl na trhu, neklesl jí zisk apod. Něco jako když se Volkswagen po aféře dieselgate probudil a začal z ničeho nic prosazovat elektromobily. Prostě jim to nevěřím. Já si radši koupím Teslu, protože ta je v elektromobilitě autentická. Nejsem tupý spotřebitel a rád o věcech přemýšlím. A proto jsem si také zvolil Nano Energies, protože ta uhelnou a atomovou elektřinu vůbec nenabízí, frčí jen na zelené a to se mi líbí 🙂

A pak je tu ještě jeden důvod. Právě proto, že Nano Energies zelené elektřině věří, záleží jím také na tom, jak se vyrábí (mají to hezky popsané na svém webu, mrkněte zde). Elektřinu vykupují jen od malých českých a moravských výrobců. Nespolupracují s žádnými solárními barony a elektřinu ze slunce odebírají jen od malých dodavatelů, kteří mají solární panely na střeše rodinného domu nebo výrobní haly (takže takhle vyrobená sluneční energie nezabírá pole nebo louky). Anebo vodní energii čerpají jen z menších vodních elektráren, které mají přechody pro ryby. Vau, až takhle vychytanou ohleduplnost k životnímu prostředí jsem nečekal! Dost pochybuji, že velkým energetickým korporacím záleží na nějakých rybách. Jasně, ty na ryby prděj, na prvním místě je zisk… Proto fandím firmám jako je Tesla nebo Nano Energies, které se snaží o přechod světa na udržitelnou energii.

Jak přejít na zelenou elektřinu

O Nano Energies jsem se dočetl ve Forbesu (01/2019) a do té doby jsem o této společnosti nic nevěděl. Tak jsem zadal název do googlu a našel si jejich webové stránky. Netrvalo mi dlouho a proklikal jsem se na formulář, kde jsem zadal pár údajů jako je jméno, adresa, telefon, email a tarif s očekávanou spotřebou elektřiny (tu jsem zjistil z posledního vyúčtování). Na pár kliknutí mi vyjela kalkulace ceny a překvapivě vyšla cenově stejně jako můj současný uhelno-atomový tarif. Nějak jsem pořád žil v přesvědčení, že zelená energie je drahá, ale není. S cenou jsem byl zcela spokojený, tak jsem dokončil vyplnění formuláře a druhý den jsem dostal emailem návrh smlouvy a obchodní podmínky. A čekalo mě další příjemné překvapení. Smlouva jedna stránka, obchodní podmínky jedna stránka 🙂 No konečně něco jednoduchého a srozumitelného! Tady je krásně vidět ten rozdíl mezi malou společností a velkou korporací, která zaměstnává na každou stránku obchodních podmínek tři právníky 😀

Následně jsem smlouvu obdržel i poštou a odeslal odpovědní obálkou zpět a teď jen musím čekat tři dlouhé měsíce, až mi vyprší výpovědní lhůta u mého korporátního dodavatele energie. Jo, jen tak mimochodem Nano Energies mají výpovědní lhůtu jen 1 měsíc. Je vidět, že se konkurence nebojí 😉 Až se odpojím od uhelné a atomové elektřiny a připojím se na solární panely na střechách domů, větrné turbíny (třeba v Jindřichovicích pod Smrkem), elektrárny na biomasu a bioplyn a vodní elektrárny, kde můžou ryby proplouvat, aniž by je to vcuclo a udělalo to z nich filé, dám vám vědět a sdělím vám svoji zkušenost, jak celý proces proběhl. Doufám, že všechno klapne a posunu naši domácnost zase o krůček směrem k udržitelné budoucnosti. To, co jako lidstvo děláme teď, je naprosto šílená hra s atmosférou (pumpování miliard tun CO2), kterou nemůžeme vyhrát. Mám velkou radost, že na světě i v Česku jsou lidé a podnikatelé, kteří si jako svoji misi vybrali přechod světa na udržitelnou energii.

„Fakt, že tímto způsobem nemůžeme jako společnost dlouhodobě fungovat, mi přijde příliš očividný a je za ním naprosto banální matematika. Pokud by všichni lidé na Zemi měli žít na úrovni evropské střední třídy, planeta se zcela zničí a ani nám to nevyjde z hlediska zdrojů. Proto musíme hledat alternativní cesty: jinak se chovat, jinak spotřebovávat, jinak vyrábět. A začít zítra je pozdě.“

Petr Rokůsek, zakladatel Nano Energies

Já už jsem začal. A kdy začnete vy? 🙂

Komentáře