Jak nakupovat s látkovými pytlíky a necítit se při tom divně

Látkové pytlíky jsou skvělá věc. Ušetříte díky nim mraky odpadu, protože na rozdíl od jednorázových igelitových pytlíků jsou ty látkové znovu-použitelné. Má to ale jeden nečekaný háček. Začít látkové pytlíky běžně používat chce trochu odvahy, je to totiž něco neobvyklého, nenormálního a pro někoho až divného…

Živě si vybavuju svůj první zážitek z nakupování s látkovým pytlíkem. Šel jsem koupit do pekařství pár rohlíků a vzal jsem si na to látkový pytlík, který mé ženě ušila babička ze staré látky. Měl jsem pocit, že dělám něco strašně divného. Připadal jsem si jako lupič, který jde vykrást banku za bílého dne. A bez masky. Jakoby se pohledy všech lidí okolo zabodávaly do mě a do mého látkového pytlíku. Dělal jsem totiž něco, co se normálně nedělá.

Chtěl jsem to vzdát, strčit pytlík zpátky do tašky a prostě si jako všichni nechat dát ty rohlíky do igelitového sáčku. Ale nakonec jsem sebral odvahu a řekl jsem paní prodavačce: „Vezmu si čtyři rohlíky a můžete mi je prosím dát do toho pytlíku“? A podával jsem jí svůj látkový pytlík. Paní prodavačka se jen letmo podívala na můj výstřední pytlík, dala do něj čtyři rohlíky, namarkovala 8 korun a bylo hotovo. Moje první zkušenost z nakupování s látkovým pytlíkem mi přinesla dvě zásadní uvědomění.

Uvědomění č. 1: Může mi to být šumák

Do obchodu jsem vstupoval už z myšlenkou, že dělám něco divného, něco nenormálního. Samozřejmě mi v hlavě lítaly myšlenky jako „Co si o mě budou myslet?“. Můj mozek mi vytvořil asi takovouhle představu, jak bude nakupování s látkovým pytlíkem vypadat:

 

Nakonec jsem ale zjistil, že můj strach byl mnohem větší než realita. Ta byla nakonec úplně v pohodě. Žádné udivené pohledy, žádné odsuzující komentáře, nic. Nikdo si mě v podstatě nevšímal.

Pak mi došlo, že moje obavy byly jen v mé hlavě. V našich mozcích máme totiž nastaveno, že bychom se měli chovat podobně jako ostatní. Žádné výstřelky, ničím nevyčnívat a hlavě nedělat nic, co nedělají ostatní. A pak si nakráčíte do obchodu, kde všichni nakupují do igelitových pytlíků a jen jeden exot si tam přinese látkový pytlík. A ten exot jste vy! Váš mozek to okamžitě vyhodnotí jako hrozbu přežití a snaží se vás nepříjemným pocitem divnosti přimět k tomu, abyste vrátili látkový pytlík zpátky do tašky, vzali si ten igelitový jako ostatní a dělali jakoby nic.

Je to ale jen hra vašeho mozku. Vám může být úplně šumák, co si o vás ostatní myslí. Už nežijeme v džungli, kde bychom byli existenciálně závislí na tlupě a na tom, jestli nás mezi sebe přijme, nebo vyhodí ven, kde nás sežere šavlozubý tygr.

Tři části mozku

Lidský mozek se skládá ze tří částí, které se postupně vyvinuly evolucí:

1. Plazí mozek, který se také nazývá mozkový kmen, máme společný s plazi a je vývojově nejstarší část mozku. Jeho úlohou jsou základní instinkty a reflexy. V mém případě byl plazí mozek zodpovědný za to, že jsem vůbec šel do obchodu, abych nasytil svoji základní potřebu hladu (instinkt).

2. Limbický systém je vývojově o něco mladší druhá část mozku, kde sídlí emoce. Ten byla v mém případě zodpovědný za pocity divnosti. Limbický systém si to zkrátka nechtěl rozházet s tlupou (ostatní lidé v obchodě) tím, že bych dělal něco jinak.

3. Neokortex, nebo-li mozková kúra, je nejmladší část našeho mozku, která je zodpovědná za myšlení, rozum a logické uvažování. A ten také stál nejen za rozhodnutím pořídit látkový pytlík, ale také na konec v mém případě přemohl jinak velmi silný limbický systém s jeho emocemi.

Uvědomění č. 2: Všem ostatním je to také šumák

Lidským mozkem denně projde asi 50.000 myšlenek. To je jedna myšlenka každé 2 sekundy. Možná, že někteří lidé, které během nakupování potkáte, vám jednu z nich věnují. Mohla by to třeba být tahle: „Nakupuje do nějakého látkového pytlíku? Ten je ale divnej!“. A pak za další 2 sekundy už bude řešit, jestli si koupí jahodovou, nebo meruňkovou marmeládu. Většině lidí je ale úplně šumák, do čeho nakupujete svoje potraviny. Lidé jsou celkem sebestředné bytosti a většinu ze svých 50.000 myšlenek denně věnují sami sobě. Věřte tomu nebo ne, ale nějakej exot s látkovým pytlíkem je jim docela buřt 😉 Když jsem byl naposledy nakupovat s látkovým pytlíkem, v obchodě to vypadalo asi nějak takhle:

 

Látkové pytlíky budou zcela běžné

Nakupování s látkovými pytlíky je dnes stále něco zvláštního, neobvyklého, divného. Za pár let ale budou igelitové pytlíky na zeleninu, ovoce a pečivo minulostí. Jednou se budou lidé dívat na používání igelitových pytlíků jako se my dnes díváme na svícení petrolejem nebo topení kravským trusem. Ale dnes je to standard, o kterém většina lidí ani nepřemýšlí. Je to přece “normální”.

Stejně tak bylo před pár lety normální, že jste ke každému nákupu v supermarketu dostali igelitovou tašku zdarma (nebo rovnou několik). Dneska už si za ně musíte zaplatit a často byly zcela nahrazeny papírovými, které jsou ještě dražší. Lidé si zase zvykli nosit si s sebou na nákup svoji tašku z domova (já mám třeba látkovou). Byl na to ale potřeba tlak ze strany legislativy. I igelitové pytlíky čeká stejný osud.

Tlak legislativy, konkurence a veřejnosti donutí i velké řetězce stáhnout igelitové pytlíky zdarma z oběhu. Možná, že v omezené míře zůstanou, anebo budou nahrazeny papírovými, ale budou za poplatek. Zákazníci pak nebudou ochotni platit u jednoho nákupu desetkrát poplatek za papírový pytlík a začnou si na nákup kromě látkové tašky nosit i látkové pytlíky. Z divnosti se stane standard. Do té doby si můžete s látkovými pytlíky užívat bourání konvencí.

Tajný tip na konec

Jo a pokud ve vás stále ještě představa nakupování do látkových pytlíků vyvolává pocit něčeho divného a nechcete čelit spalujícímu pohledu prodavačky u pokladny, mám tady pro vás ještě jeden tip, jak se toho pocitu můžete zbavit. Použijte samoobslužnou pokladnu (pokud ji máte někde v supermarketu ve vašem okolí k dispozici). Té je 100% šumák, do jakých pytlíků si dáváte svoje potraviny 😀 Nejlepší jsou ty, kde si zboží sami navážíte, protože ušetříte nejen igelitový pytlík, ale také etiketu. Oboje byste stejně za pár minut vyhodili.

A kdybyste si chtěli látkový pytlík pořídit, dám vám ještě tip na ten svůj. Koupil jsem ho na e-shopu Econea zde na tomto odkazu. Můžete ho vidět na fotce v tomto článku a nakupuje se s ním skvěle (když nenecháte vyhrát limbický systém nad neokortexem 😉 ).

Komentáře