5 cool věcí, které můžete udělat v době, kdy se planeta otepluje

Ze změny klimatu se stává horké téma. A to nejen tím, že se planeta opravdu otepluje. Na odvrácení změny klimatu by mělo začít okamžitě pracovat celé lidstvo od politiků přes průmyslníky a zemědělce po nás ostatní obyčejné lidi jako spotřebitele. Ve skutečnosti je to ale jinak. Politici nekonají, ale politikaří. Průmyslníci a zemědělci místo vymýšlení nápadů, jak vyrábět bez emisí, vymýšlejí důvody, proč to nejde. Spotřebitelé čekají, až to za ně někdo vyřeší. A popírači popírají.

Planeta se ale dál otepluje. Za poslední století se průměrná teplota na Zemi zvýšila asi o 1°C. Už takhle malá změna teploty se projevila na změně klimatu, kterou můžeme pozorovat. Ledovce tají, hurikány a povodně jsou častější a intenzivnější, sucha a požáry jsou delší a ničivější. Není to nic překvapivého, vědci nás přinejmenším 30 let upozorňují na jasná fakta:

  • Fakt č. 1: CO2 vyvolává v atmosféře tzv. skleníkový efekt, který na Zemi zadržuje teplo ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru.
  • Fakt č. 2: Koncentrace CO2 v atmosféře se zvyšuje, následkem čehož dochází k růstu průměrné teploty na Zemi.
  • Fakt č. 3: Koncentrace CO2 v atmosféře se zvyšuje především kvůli spalování fosilních paliv a odlesňování.

Když tato tři fakta spojíme dohromady, vznikne nám tento výsledek:

Planeta se otepluje kvůli působení skleníkového efektu, který se zintenzivňuje zvyšující se koncentrací CO2 (a dalších skleníkových plynů) v atmosféře, kterou způsobuje především spalování fosilních paliv a odlesňování.

Nemusíme do detailu rozumět tomu, jak přesně v atmosféře funguje skleníkový efekt a jak je do toho všeho zapletený CO2 a jeho další kumpáni jako metan, oxid dusný, vodní pára a další skleníkové plyny. Proto můžeme prostřední část vypustit:

Planeta se otepluje kvůli působení skleníkového efektu, který se zintenzivňuje zvyšující se koncentrací CO2 (a dalších skleníkových plynů) v atmosféře, kterou způsobuje především spalování fosilních paliv a odlesňování.

A zbude nám to nejdůležitější:

Planeta se otepluje kvůli spalování fosilních paliv a odlesňování.

A teď se podíváme blíže, jaké jsou zdroje emisí CO2 a dalších skleníkových plynů podle IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change = Mezinárodní panel pro změnu klimatu) z dat z roku 2010:

  • výroba elektřiny a tepla (25 %)
  • zemědělství, lesnictví a další užití půdy (24 %)
  • Průmysl (21 %)
  • Doprava (14 %)
  • Další energie (10 %) – např. těžba, rafinace, zpracování a doprava energií
  • Budovy (6 %)

Zdroj: IPCC (2014)

Tento barevný koláč představuje celosvětové emise ekvivalentu CO2 (CO2 a další skleníkové plyny přepočtené na ekvivalent CO2, protože každý skleníkový plyn má jinou intenzitu) ve výši 49 gt (gigatun) = 49 miliard tun = 49.000.000.000 tun CO2 v roce 2010 (v roce 2017 dosáhly už 53,5 gt). Každý z nás se na nich nějakým způsobem podílí. A každý z nás má moc ten svůj podíl na skleníkových emisích snížit.

Zde nabízím 5 cool věcí, které můžete udělat v době, kdy se planeta otepluje, a snížit tak svůj podíl na produkcí skleníkových plynů.

1. Přejděte na zelenou elektřinu

Výroba elektřiny a tepla tvoří 25 % všech emisí CO2 vytvořených lidskou činností. Z toho zhruba polovina připadá na průmysl a polovina na budovy. Tu první polovinu jako spotřebitel přímo ovlivnit nemůžete, ledaže byste vlastnili průmyslový podnik. Tu druhou ale už ano!

Většina elektřiny a tepla se vyrábí v elektrárnách na fosilní paliva spalujících uhlí, ropu nebo plyn. Na první pohled se může zdát, že vy nebo já jako jednotlivci s tím nemůžeme nic dělat. Dřív jsem neviděl jinou možnost, než si postavit dům, osázet jeho střechu solárními panely, na zahradu si zapíchnout malou větrnou turbínu a vyrábět si svoji vlastní bezemisní elektřinu. Jenomže bydlím v bytě a možnost postavit si v Praze dům není pro mě moc reálná.

Pak jsem ale objevil společnost Nano Energies a její Elektřinu nazeleno, což je tarif se 100% zelenou elektřinou dostupný přes běžnou elektrickou síť. Nemusím tedy mít vlastní solární ani větrnou elektrárnu a přesto můžu odebírat a spotřebovávat zcela bezemisní elektřinu*. O tom, zda je vůbec možné do vaší zásuvky dostat zelenou elektrickou energii, když rozvodná síť je jen jedna, jsem už napsal tento článek. Pokud si pořídíte Elektřinu nazeleno, ze svého pomyslného koláče emisí CO2 odeberete zhruba 12 %. Na to, že jenom změníte tarif elektřiny, je to hodně cool způsob, jak snížit svoji uhlíkovou stopu 😉

2. Dejte přednost rostlinné stravě

Beyond Burger: 100% rostlinný hamburger

Druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí CO2 je zemědělství (vč. lesnictví a dalšího využití půdy), které se na nich podílí z 24%. Zdroj CO2 (anebo jiných skleníkových plynů) je především chov hospodářských zvířat a odlesňování za účelem získání pastvin pro dobytek a polí pro pěstování jejich krmiva.

Není to tak, že by krávy svým dýcháním vyprodukovaly tolik CO2. Krávy ale prdí metan (CH4), který je asi 30x silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý (CO2). Navíc na výrobu 1kg masa je potřeba nejdříve vyrobit asi 12 kg krmiva. Takže na živočišnou výrobu je potřeba v součtu asi 12x větší zemědělská plocha. To znamená 12x méně místa pro lesy, které ukládají uhlík z atmosféry.

Řešením toho problému může být přechod na rostlinnou stravu. Pro oteplující se planetu tím uděláte hodně! Máte se tedy stát ze dne na den veganem? To po vás vůbec nechci a ani bych vám to nedoporučil. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejlepší je vydat se tímto směrem postupně. Můžete začít třeba tím, že jeden den v týdnu si dáte bez masa (Meatless Monday).

A musíte se vzdávat vašich oblíbených hamburgerů a párků v rohlíku? Také ne. Stačí je vyměnit za jejich rostlinné verze, které chutnají téměř stejně: Beyond BurgerBeyond Sausage se postupně dostává do prodeje i v Česku, mají ho třeba on-line obchody Rohlík a Košík, ale postupně se dostávají i do běžných supermarketů. Při jejich výrobě se vyprodukuje o 90% méně skleníkových plynů! To samé platí pro rostlinnou stravu obecně. Když se budete stravovat rostlinně, váš pomyslný uhlíkový koláč se zmenší o devět desetin z 24 % na pouhých 2,4 %!

3. Omezte odpad

Látková taška na nákupy skvěle nahradí igelitovou

Odpad je dalším nezanedbatelným zdrojem skleníkových plynů. Většina odpadu se bohužel nerecykluje (ačkoli všichni poctivě třídíme). Většina se ho stejně nakonec buď spálí ve spalovně odpadů nebo uloží na skládce (zahrabe se do země). Oba dva způsoby stojí za produkcí značného množství skleníkových plynů.

Třeba bio odpad (zbytky od jídla, šlupky, nespotřebované jídlo apod.) tvoří až 40 % komunálního odpadu. Na skládce se jeho rozkladem tvoří metan (CH4), který je zhruba 30x silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý (CO2).

A pak tu máme plastový odpad, který není přirozeně rozložitelný jako bio odpad. Na skládce tak bude zakopaný (téměř) na věky. Anebo se spálí ve spalovně odpadů, přičemž vzniká CO2 a další (jedovaté) plyny. Navíc plast se vyrábí z ropy, která se musí nejprve vytěžit, zrafinovat, zpracovat a na to se vyprodukuje další CO2.

Proto je nejlepší vytváření odpadu předcházet 😉 Opravdu cool je nevytvářet odpad vůbec žádný, čemuž se říká zero-waste. Sice sám nejsem zero-waste, ale mám pro vás pár rychlých tipů, jak snadno omezit odpad.

4. Vyměňte svoje auto za elektrické

Tesla Model 3: opravdu cool elektrické auto

No dobře, nemyslím to doslova, abyste si teď hned šli koupit elektromobil. Sám také ještě elektrické auto nemám, jezdím běžnou benzínovou Octavií. Ale udělal jsem rozhodnutí, že moje příští auto už bude plně elektrická Tesla Model 3, což je dost možná nejvíc cool auto, které se momentálně na světě prodává 😉

Britský automobilový magazín Auto Express vyhlásil Tesla Model 3 autem roku 2019. Je to první elektrické auto, které je za rozumné peníze (základní verze stojí v USA $39.000, což zhruba odpovídá průměrné ceně nového auta na americkém trhu), má dojezd 380 až 560 km (podle verze) a i v základní verzi má zrychlení 0-100 km/h za 5,6 s. Uvedu vám pár důvodů, proč jsou elektrická auta vážně cool:

  • Zcela bezemisní provoz (na úrovni auta): Elektrické auto neprodukuje žádné emise. Zda bude jeho provoz zcela bezemisní, záleží na způsobu výroby elektřiny, na kterou jezdí. Pokud bude i ta vyráběna bezemisně (jako třeba Elektřina nazeleno), bude jeho provoz kompletně bez emisí.
  • Nízké provozní náklady: Elektromotor má mnohem vyšší účinnost než spalovací motor, takže dokáže energii využívat mnohem efektivněji a tím pádem i šetrněji a 1 km jízdy vás vyjde zhruba na 1 Kč, zatímco u aut na benzín nebo naftu je to kolem 2 Kč.
  • Tichý chod: Elektrický pohon je zcela tichý. Dokonce je tak tichý, že se do elektrických aut musí povinně montovat zařízení na vydávání umělého zvuku, aby ho bylo vůbec slyšet. Jinými slovy elektrické auto je tak dobré, že ho musíme uměle trochu zhoršit, aby si vedle něj auta se spalovacím motorem nepřipadala blbě…
  • Téměř bezúdržbový provoz: elektromotor má zhruba 10 pohyblivých částí, zatímco spalovací motor jich má asi 300. Hádejte, kde se toho může víc rozbít? 😀 U elektromotoru nemusíte měnit olej, svičky, chladící kapalinu, palivový filtr atd. a bez problémů najede 1 milion km bez servisu.
  • Zdrcující zrychlení: Elektromotor má plný točivý moment od nula otáček (=okamžitě), zatímco spalovací motor (=evoluce parního stroje) heká a funí jak stará kobyla 😀

Určitě vás napadne, jak je to s bateriemi a kolik emisí vzniká při jejich výrobě. Když vezmeme do úvahy emise při výrobě auta (u toho elektrického také baterií) a emisí z jeho provozu (vč. výroby el. energie nebo paliva), hodně záleží na tom, zda se na výrobu a provoz auta použije běžná energie (třeba z hnědého uhlí), anebo čistá energie (třeba ze slunce a z větru)**.

I kdyby se ale elektrické auto vyrobilo a provozovalo z té nejšpinavější energie, jeho celková uhlíková stopa za celou životnost bude zhruba o 20 % nižší než u auta se spalovacím motorem. Už to je docela slušné. Ale pokud se auto vyrobí a provozuje za použití čisté energie, je to snížení emisí CO2 až o 70 %! Váš pomyslný dílek emisního koláče z dopravy se tak může snížit z 14 % jen na 4 %!

5. Sázejte stromy

strom je úžasná přírodní klimatizační jednotka

Odlesňování, které probíhá v Amazonii a na dalších místech planety, jako jednotlivec bohužel nezabráníte. Ale můžete pomoct tam, kde odlesňování proběhlo dávno v minulosti: u nás. Stromů potřebujeme co nejvíce nejen v Brazílii, Africe, Indonésii, ale i v Evropě a v Česku.

Stromy hrají v našem ekosystému zásadní roli. Vytvářejí kyslík a pohlcují uhlík. Zadržují vodu a ochlazují svoje okolí. Jsou to dokonalé klimatizační jednotky, které udržují naše klima stabilní. Stromů potřebujeme co nejvíce. Podle švýcarských vědců bychom jich potřebovali vysázet 1 bilión, abychom zabránili klimatické krizi.

A teď jedna zásadní otázka: Jak vysázet bilión stromů?

Odpověď: Jeden po druhém 😉

Rozhodl jsem se, že je také začnu sázet 🙂 Minulý týden jsem se vrátil z dovolené v Jižních Čechách, kde roste spousta listnatých stromů. Některé duby byly úplně obsypané žaludy, které mi doslova padaly na hlavu. Posbíral jsem hrst žaludů a pokusím se z nich vypěstovat duby 🙂

Sázení stromů je opravdu cool, protože to je pravděpodobně jediný způsob, jak může jednotlivec přispět nejen pouze k omezení emisí CO2, ale dokonce ke stahování uhlíku z atmosféry!

Která z 5 cool věcí, které můžete dělat v době, kdy se planeta otepluje, se vám nejvíce líbí? Napište mi to dole do komentářů 😉

* Elektřinu nazeleno tvoří z 44% větrná, solární a vodní energie a z 56% biomasa a bioplyn, které samozřejmě emise spalováním biomasy a bioplynu produkují. Jedná se ale o odpad ze zemědělství, lesnictví nebo čistíren odpadních vod, který se musel tak jako tak zlikvidovat a je součástí neustálého koloběhu uhlíku mezi biosférou a atmosférou. Biomasu a bioplyn můžeme z tohoto pohledu považovat také za bezemisní, protože nepřidává do atmosféry žádný nový uhlík.

** Pro bližší informace se můžete podívat na studii Unie angažovaných vědců (Union of Concerned Scientists) o dopadu výroby a provozu elektrických aut a spalovacích aut na produkci skleníkových plynů.

Komentáře