A co když se všichni ti vědci spletli?

Dnes začal v New Yorku klimatický summit OSN, který má za cíl konečně přimět politiky jednat v oblasti změny klimatu. Vědci na tuto skutečnost upozorňují přinejmenším tři desítky let. Poměrně velkou většinou se shodují na dvou věcech:

  1. Planeta se otepluje a klima se mění.
  2. Zodpovědný je za to člověk.

Shoda na těchto dvou věcech je tak velká, že by se dala přirovnat ke shodě mezi vědci o tom, že Země je kulatá anebo že Země je stará asi 4,5 miliardy let. Ačkoli se najdou i vědci, kteří se s těmito názory neztotožňují a tvrdí, že Země je placatá (flat earth society) a je stará jen 6 tisíc let (flood geology).

Připusťme na chvíli, že se těch 97 % vědců může mýlit a pravdu má těch zbývajících 3 % vědců. Nyní si můžeme položit otázku „Co když se (skoro) všichni ti vědci mýlí?“.

Co když změnu klimatu nezpůsobuje člověk, ale je to skutečně jen hra planety Země s nebohým lidstvem, které je v této hře jen pouhou obětí? Pak by nedávalo smysl činit jakákoli opatření na snížení emisí skleníkových plynů. Má tedy vůbec smysl zavádět všechny ty elektromobily, větrné a sluneční elektrárny, přecházet na rostlinnou stravu a omezovat odpady?

Co když Evropa opravdu uskuteční svůj plán stát se bezemisní ekonomikou a do roku 2050 sníží svůj podíl na globálních emisních z 9 % na nulu, zbytek světa neudělá nic a klima se i přes stálý přísun desítek gigatun CO2 do atmosféry z fosilních paliv ročně samo zázrakem přestane měnit. Celá zelená ekonomika by byla úplně zbytečná. Ne tak docela.

Fosilní paliva dojdou

Na vysoké škole jsme se v ekonomii učili, že ropa a uhlí nikdy nedojdou. Protože za prvé neustále dochází k nalézání jejich nových ložisek. A za druhé i kdyby se už žádná nová ložiska nenašla a ta stará se postupně vyčerpávala, povede to k růstu cen fosilních paliv a energií a to podnítí podnikatele a vynálezce, aby hledali a našli nové zdroje energie a nové způsoby dopravy, protože na tom vydělají.

A přesně to se děje. Všechny ty elektromobily, sluneční a větrné elektrárny nejsou výsledkem byrokratického rozhodnutí a centrálního plánování zelených ekoteroristů, ale produktem podnikání, objevování a nalézání dosud nenalezeného.

Je to přirozený proces, který probíhá v tržní ekonomice a ke kterému by tak jako tak došlo nehledě na klimatickou změnu. Jen o něco později, protože zásob fosilních paliv je stále dost, alespoň pro tuto generaci. Jednou ale dojdou a stejně by jednou lidstvo muselo přejít na jiný, udržitelný způsob získávání energie a provozování dopravy.

Technologický pokrok se nezastaví

Odpůrci přechodu světa na udržitelnou budoucnost obvykle vykreslují „zelenou“ budoucnost jako velmi temnou, kdy lidé budou nuceni kupovat velmi drahou a nespolehlivou sluneční a větrnou elektřinu, jezdit (elektrickým) autem budou moci jen bohatí lidé, protože i za 30 let budou elektromobily drahé, a všichni budou nuceni stát se vegetariány.

Tento pohled v zásadě předpovídá, že rostoucí křivka technologického rozvoje se ze zcela nepochopitelných důvodů zastaví a žádného pokroku již nikdy nebude dosaženo. Ačkoli není žádný rozumný důvod se domnívat, že by se to opravdu stalo, podívejme se na možnou budoucnost za 30 let, když bychom plně využili stávající technologie.

I kdyby se během následujících 30ti let nepodařilo vyvinout žádnou novou technologii, ale jen rozvinout a dokončit ty, na kterých se již pracuje, tak by budoucnost za 30 let mohla vypadat asi nějak takhle:

Energetika

Bezemisní zdroje energie zcela nahradí fosilní paliva. Sluneční a větrné elektrárny budou tvořit hlavní část nových zdrojů výroby elektřiny. Tyto dva zdroje se přirozeně doplňují. Sluneční elektrárny produkují více energie v letních měsících, kdy je sluneční svit intenzivnější a delší. Větrné elektrárny naopak produkují více energie v zimních měsících, kdy vanou silnější větry.

K vykrytí rozdílu mezi výrobou elektřiny ze slunečních a větrných elektráren a její spotřebou slouží jak další bezemisní zdroje energie, tak technologie na uskladnění již vyrobené energie. Další zdroje energie mohou být např. elektrárny na biomasu a bioplyn, které jako palivo používají výhradně odpadní materiály ze zemědělství a čistíren odpadních vod (nepoužívají se přímo plodiny na výrobu biopaliv jako dnes např. řepka). Ty je možné zapojit v době, kdy sluneční a větrné elektrárny v součtu neprodukují dostatek elektřiny.

Technologie na uskladnění již vyrobené energie mohou být bateriová úložiště anebo třeba betonové věže na ukládání energie. I za pomocí těchto již dnes dostupných technologií by bylo možné přejít na bezemisní výrobu elektrické energie. Za 30 let budou ale určitě vyvinuty další, lepší a účinnější technologie, které fosilní energetiku definitivně pošlou do minulosti 🙂

Doprava

Ve světě roku 2050 se prohánějí rychlé, tiché a bezemisní elektromobily, které jezdí na zelenou elektřinu z udržitelných zdrojů. Počkat, ale elektromobily jsou přece drahé, mají malý dojezd a dlouho se nabíjí, nebo ne? Ano, v roce 2019 to tak trochu bylo. Ale podívejme se trochu do historie, o nějakých 25 let nazpátek. V roce 1994 prodával Volkswagen svůj Golf v elektrické verzi Citystromer. Ten měl sadu těžkých olověných baterií, které se nabíjely 6-8 hodin a díky kterým měl dojezd až 90 km! Tehdy stál 49.500 marek (zhruba 890.000 korun), což bylo asi 2,5x více než byste tehdy za běžný benzínový golf, který stál zhruba 20.000 marek (360.000 korun).

Dnes v roce 2019 představil Volkswagen sériovou verzi novodobého následovníka Citystromeru s názvem ID.3, jehož lithium-iontové baterie se nabijí do 80% za 30 minut a v základní verzi mu umožní dojezd 330 km, stojí od 30.000 euro (780.000 korun), což je 1,7x více než srovnatelný benzínový golf (450.000 korun). Elektromobily jsou stále relativně drahé a mají relativně malý dojezd a poměrně dlouho se nabíjejí. Nicméně teprve posledních pár velké automobilky do rozvoje elektromobility investují a rozvíjejí ji. Budou i za dalších 25 nebo 30 let elektromobily drahé s malým dojezdem a pomalým nabíjením?

Určitě ne. I přesto, že velké automobilky většinu z posledních 25 let na elektromobily naprosto kašlaly, jsou dnešní elektromobily mnohem méně drahé, mají mnohem menší dojezd a nabíjejí se mnohem rychleji než tehdy. A technologický pokrok se jistě na dalších 30 let nezastaví. Vsadil bych na to, že do 10ti let budou elektrická auta (i bez dotací) levnější než auta se spalovacím motorem, budou mít delší dojezd a jejich nabíjení bude trvat zhruba stejně dlouho jako tankování. A za 30 let už v ničem jiném jezdit nebudeme. I kdyby nebyl pro elektromobily důvod kvůli změně klimatu, stejně bychom jimi dřív nebo později nahradili auta na zastaralý spalovací pohon.

Výroba potravin

Svět se začíná probouzet. A to nejen v souvislosti se změnou klimatu. Spotřebitelé (zejména ti mladší) žádají potraviny vyráběné s menší zátěží pro životní prostředí, ale také vyráběné eticky bez utrpení zvířat. Prodeje masa vyráběného z rostlin (Beoyond Meat a Impossible Food) rostou o stovky procent ročně a pomalu nahrazují tradiční maso. Jejich chuť je přitom masu stále podobnější a na první pohled (nebo pochuť) nejde příliš rozeznat. Budoucnost výroby potravin je rozhodně rostlinná.

Za 30 let bude zcela běžné, že si v McDonalds dáte BigMac z rostlinného masa a ani nepoznáte, že není z hovězího masa, a v KFC si si dáte smažené kuře z rostlin a ani tam nepoznáte, že to není pravé kuře. Bude to stejně chutné, zdravější, méně náročné na spotřebu surovin, vody a energií a nakonec i levnější.

Pro opravdové masomily tu bude i jiné maso. Už dnes je možné v laboratoři vypěstovat hovězí steak z kmenových buněk, kvůli kterému se nemusí trpět žádné zvíře. Který z těchto dvou směrů se prosadí, zda to budou rostlinná masa anebo maso z kmenových buněk, ukáže teprve budoucnost. Ale i zde bych se vsadil, že tradiční živočišná výroba bude z etických, zdravotních i environmentálních důvodů postupně mizet. A stane se tak i kdyby se změna klimatu nějakým zázrakem přestala odehrávat.

 

Komentáře